|
|
Co očekávají rodiče předškolních dětí od mateřské školy
JEŽKOVÁ, Zuzana
Ve své bakalářské práci se zabývám tím, co očekávají rodiče předškolních dětí od mateřské školy. Očekávání rodičů často zůstávají jen v jejich mysli, málokdy jsou vyřčena nahlas. Mým cílem bylo zjistit, co je pro rodiče důležité, co má mateřská škola splňovat, jaké mají rodiče nároky na pedagogy, ale také jak celou situaci vidí sami pedagogové z druhé strany. V teoretické části se zabývám základními pojmy, jako je rodina, předškolní dítě, mateřská škola a společná spolupráce rodiny a školy. V druhé části je popsán výzkum pomocí dotazníkového šetření a rozhovorů. Velká většina rodičů je s volbou školy spokojená, někteří podali podněty ke zlepšení, které se týkají lepší komunikace, změny jídelníčku či méně sladkých odměn.
|
|
|
Politika sociálního bydlení vůči rodinám se ztíženým přístupem na trh s bydlením
Růžková, Zuzana ; Dragomirecká, Eva (vedoucí práce) ; Tomeš, Igor (oponent)
Tato práce se zaměřuje na sociální bydlení pro rodiny, jako na konkrétní nástroj bytové politiky k zajištění bydlení rodinám s dětmi, které jsou na volném trhu s bydlením z různých důvodů znevýhodněny. Sociální bydlení je v práci chápáno jako cesta k naplnění práva na přiměřené bydlení a zároveň jako nástroj podpory rodin v jejich funkci zajistit zdravý vývoj svých dětí v bezpečném prostředí. Cílem práce je přispět k současné diskusi ohledně tvorby státní politiky sociálního bydlení, a to prostřednictvím mapování bytové a sociální politiky na úrovni státní i lokální. Lokální sociálně-bytová politika je zkoumána konkrétně u pěti městských částí hlavního města Prahy. Tento výzkum čerpá jak z dokumentů jednotlivých městských částí, tak z rozhovorů provedených s pracovníky odborů majetku a odborů sociálních, konkrétně s vedoucími oddělení sociálně-právní ochrany dětí. Provedený výzkum ukazuje, že přístup rodin s dětmi k nástrojům lokální bytové politiky je vždy nějakým způsobem limitován. Městské části se liší v míře těchto omezení, přičemž některé opravdu nabízí řešení bytových problémů rodin se ztíženým přístupem k bydlení. Zatímco jiné tuto funkci plní jen velice málo a je tak otázkou, zda jejich nástroje bytové politiky lze stále označovat pojmem "sociální bydlení" nebo "bydlení ze sociálních...
|
|
|
Vývoj politiky slaďování práce a rodiny u matek s dětmi do čtyř let věku
Hrubá, Kristýna ; Dobiášová, Karolína (vedoucí práce) ; Novotný, Vilém (oponent)
Práce se zabývá vývojem politik slaďování práce a rodiny ve vztahu k sociální konstrukci matek s dětmi do čtyř let věku. V první části pojednává o kontextu problému, teoretickém ukotvení a hodnotové orientaci. Druhé části se práce snaží odpovědět na otázky, jak je problematika slaďování práce a rodiny rámována, zda se v postojích společnosti objevují stereotypy, zda se tyto stereotypy objevují u policy makers, jaká je sociální konstrukce matek do čtyř let věku a jak se opatření vztahující se k rodině a práci vyvíjely.
|
|
|
Metoda rodinných konferencí pohledem jejích aktérů
Řepová, Magdaléna ; Růžička, Michal (vedoucí práce) ; Hradcová, Dana (oponent)
Rodinné konference jsou inovativním způsobem rozhodování o dětech a dospívajících založeným na základním právu jedince na nezávislost a s ní spojenou odpovědnost za rozhodování. Rodinné konference také lépe a důsledněji než jiné, u nás běžněji užívané metody, odpovídají na výzvy spojené s potřebou naplňování práv dítěte a rodiny, definovaných Úmluvou OSN o právech dítěte. Diplomová práce tak reaguje na naléhavý požadavek důslednějšího uplatňování práva dětí a rodin na samostatné rozhodování o svých záležitostech, když zkoumá, jakým způsobem řeší složitou rodinnou situaci samotná rodina a její širší okolí v rámci rodinné konference, a zabývá se specifiky výsledných plánů. Práce dále srovnává rodinné konference s běžnějšími způsoby řešení a zjišťuje, jak rodinnou konferenci hodnotí a vnímají její aktéři. V teoretické části jsou na pozadí počátků a vývoje rodinných konferencí představeny principy a myšlenková východiska tohoto přístupu, podrobně je také popsán proces a důležité role jednotlivých aktérů. Rodinné konference jsou stručně představeny ve světovému kontextu a podrobněji je popsáno zavádění tohoto původně novozélandského nástroje, do českých podmínek. Praktická část je případovou studií jedné rodinné konference. Skrze nezúčastněná pozorování setkání a polostrukturované rozhovory s aktéry...
|
|
|
Práva dítěte a povinnosti rodiče
Carbolová, Zuzana ; Hendrychová, Michaela (vedoucí práce) ; Šustek, Petr (oponent)
Shrnutí Tato práce, zabývající se právy dítěte a povinnostmi rodiče, vychází z předpokladu, že jsou to právě rodiče, kteří mají především plnit své povinnosti vůči dítěti, zatímco dítě má především právo, aby rodič vůči němu své povinnosti plnil. Tento předpoklad je odůvodněn skutečností, že děti jsou ve vztahu k dospělým, tedy ve smyslu této práce k rodičům, tradičně považovány za "slabší prvek". Z tohoto důvodu je v první řadě věnována pozornost právům dítěte, a to v širších souvislostech. Na samotném počátku práce je zohledněn historický kontext vývoje práv dítěte, který poukazuje na kontrast mezi předmoderní dobou, kdy bylo dítě považováno za neplnoprávné a takřka bezmocné, a moderním 20. stoletím, ve kterém byla přijata řada mezinárodních dokumentů orientujících se výhradně na práva dítěte. V návaznosti na vývoj práv dítěte je pozornost zaměřena zejména na osvětlení významu pojmů "nejlepší zájem dítěte" a "blaho dítěte". Nejsou opomenuta ani participační práva dítěte, a to jak ve vztahu k soudu, tak ve vztahu k rodičům. Protože úloha rodiny hraje ve vývoji a výchově dítěte stěžejní roli, věnuje se tato práce také právnímu zakotvení rodiny a osvětluje pojem rodiny v evropském systému ochrany lidských práv. Kromě toho je zohledněna proměna tradiční rodiny v její současnou podobu a značná pozornost je...
|
|
|
Politika sociálního bydlení vůči rodinám se ztíženým přístupem na trh s bydlením
Růžková, Zuzana ; Dragomirecká, Eva (vedoucí práce) ; Tomeš, Igor (oponent)
Tato práce se zaměřuje na sociální bydlení pro rodiny, jako na konkrétní nástroj bytové politiky k zajištění bydlení rodinám s dětmi, které jsou na volném trhu s bydlením z různých důvodů znevýhodněny. Sociální bydlení je v práci chápáno jako cesta k naplnění práva na přiměřené bydlení a zároveň jako nástroj podpory rodin v jejich funkci zajistit zdravý vývoj svých dětí v bezpečném prostředí. Cílem práce je přispět k současné diskusi ohledně tvorby státní politiky sociálního bydlení, a to prostřednictvím mapování bytové a sociální politiky na úrovni státní i lokální. Lokální sociálně-bytová politika je zkoumána konkrétně u pěti městských částí hlavního města Prahy. Tento výzkum čerpá jak z dokumentů jednotlivých městských částí, tak z rozhovorů provedených s pracovníky odborů majetku a odborů sociálních, konkrétně s vedoucími oddělení sociálně-právní ochrany dětí. Provedený výzkum ukazuje, že přístup rodin s dětmi k nástrojům lokální bytové politiky je vždy nějakým způsobem limitován. Městské části se liší v míře těchto omezení, přičemž některé opravdu nabízí řešení bytových problémů rodin se ztíženým přístupem k bydlení. Zatímco jiné tuto funkci plní jen velice málo a je tak otázkou, zda jejich nástroje bytové politiky lze stále označovat pojmem "sociální bydlení" nebo "bydlení ze sociálních...
|
|
|
Vývoj politiky slaďování práce a rodiny u matek s dětmi do čtyř let věku
Hrubá, Kristýna ; Dobiášová, Karolína (vedoucí práce) ; Novotný, Vilém (oponent)
Práce se zabývá vývojem politik slaďování práce a rodiny ve vztahu k sociální konstrukci matek s dětmi do čtyř let věku. V první části pojednává o kontextu problému, teoretickém ukotvení a hodnotové orientaci. Druhé části se práce snaží odpovědět na otázky, jak je problematika slaďování práce a rodiny rámována, zda se v postojích společnosti objevují stereotypy, zda se tyto stereotypy objevují u policy makers, jaká je sociální konstrukce matek do čtyř let věku a jak se opatření vztahující se k rodině a práci vyvíjely.
|
|
|
Vnímání rodiny u žáků vybrané střední školy
Ledvinová, Jarmila ; Hanušová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Kučírek, Jiří (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou rodiny a jejího vnímání žáky střední školy. Teoretická část pojednává o rodině z několika hledisek posuzování. Úvodní kapitola je zaměřena na vybrané mezníky vývoje rodiny obecně. Podstatou další kapitoly je samotná definice rodiny, jak ji řeší české právo, sociologie a psychologie. Rodina nenabývá vždy stejné podoby, proto je v této části uveden také přehled typů rodin. Rodina má zásadní vliv na vývoj dítěte a této problematice je věnována čtvrtá kapitola. Součástí vývoje dítěte jsou hlavně jeho potřeby a také funkčnost rodiny samotné. Dále je proto práce zaměřena na péči o dítě obecně. Není pravidlem, že je dítě vychováváno vždy v rodině, proto je věnována pozornost také náhradní péči, ať už rodinné či ústavní. Praktická část práce je založena na rozhovorech s deseti respondenty a na zkoumání jejich názorů na rodinu, ať už současnou, budoucí či ideální. Vnímání rodiny je velice subjektivní a ovlivňují ho vztahy v rodině a její momentální struktura. Představa o ideální rodině je silně ovlivněna její prezentací v médiích. V pohledu na budoucí rodinu hraje svou roli i finanční zajištění a u chlapců také názor jejich přítelkyň. Zpracovaná problematika v sobě v rámci školy nabízí další nepřeberné množství možností využití. Závěrečná část práce obsahuje návrh a...
|
|
|
Role opatrovníka v soudních sporech o děti
VONDRÁŠKOVÁ, Blanka
Práce obsahuje teoretickou i praktickou část zabývající se rolí opatrovníka v soudních sporech o děti. Teoretická část se věnuje přiblížení orgánu sociálně-právní ochrany dětí vystupujícího v soudních sporech o děti jako opatrovník. Dále vysvětluje problematiku opatrovnictví v soudních sporech o děti, přičemž popisuje situace, za kterých se opatrovník ustanovuje. Zaměření praktické části se týká zjištění názorů opatrovníků ohledně právní úpravy jejich pravomocí a kompetencí v soudních sporech o děti. V návaznosti na stanovené cíle byl pro praktickou část této práce proveden kvalitativní výzkum realizovaný pomocí rozhovorů s opatrovníky městských úřadů s rozšířenou působností, konkrétně v Sušici a Horažďovicích. V závěru práce jsou data z rozhovorů vyhodnocena a jejich výsledky vyjádřeny pomocí diskuze. Výsledkem diskuze je chybějící jakási metodická pomůcka, neboli jednoduché zpracování postupu práce opatrovníka. S tímto problémem se denně opatrovníci setkávají, ovšem z rozhovorů bylo zřejmé, že problémy vidí i v jiných věcech (například rychlosti rozhodování soudu nebo časové náročnosti jejich práce).
|
|
|
Mateřská centra
KRAVAROVÁ, Kateřina
Práce se zabývá srovnáním vývoje mateřských center v Německu a v České republice. První část definuje mateřská centra, charakterizuje jejich podstatu a poslání ve společnosti. V následující části popisuje proces zakládání mateřských center a problémy, které při něm mohou nastat. Stěžejní část obsahuje charakteristiku vývoje mateřských center v Německu, kde tato centra vznikla, a jejich vývoj v České republice. Konkrétní příklad vývoje mateřského centra ukazuje na M-CENTRU PRO MLADOU RODINU v Českých Budějovicích. Německá i česká mateřská centra prošla velmi podobným vývojem, liší se pouze formou nabízených aktivit. Poslední část práce je věnována významu mateřských center pro matky, otce, děti a společnost. Hlavním přínosem pro matky je moţnost vyjít z izolace, kam se celodenní péčí o malé děti dostávají. Mateřská centra také významně přispívají k rozvoji občanské společnosti.
|
host ::
RSS.